Recenze: František Niedl – Ondřej z Rohatce odjíždí na králův příkaz

Ondřej z Rohatce se mi dostal pod kůži hned v prvním díle této nové a krásné historické série od českého autora Františka Niedla. Je to jeden z hrdinů, ke kterému jsem si nemusela hledat cestu. Zamilovala jsem si ho ihned. O to jsem raději, že vyšel další díl – Na králův příkaz, kde se s ním mohu setkat již potřetí. Jen mám dojem, že tímto dílem autor sérii ukončuje a upřímně doufám, že nebude poslední a je to jen můj mylný dojem.

O čem je kniha Na králův příkaz

Již třetí díl historické série Františka Niedla Na králův příkaz nás zavádí do doby posledních let života Jana Lucemburského, který byl již zcela slepý a přestal neustále bojovat o moc se svým synem Karlem. Z toho se postupně z kralevice stal římský císař. Pro nás je ale důležitá postava již zmíněného Ondřeje z Rohatce. Toho vidíme nyní jako spokojeného pána na Jenštejně a Bukovci, hamr mu dostatečně vydělává a on se začíná nudit. Od krále Jana stále nepřichází výzva, ke které se zavázal – aby ho doprovázel na třech vojenských tažených. Proto svou pozornost zaměří na rodný Rohatec, který léta chátral v rukách jeho otce. Nejprve vyžene líného správce a následně se se svou manželkou Chiarou začne snažit o jeho obnovu. Objeví se však nepřátelé, kteří mu štěstí nepřejí a hází mu klacky pod nohy. Dokonce mu připraví hodně bolavé chvilky.

V první části sledujeme snahu o potrestání viníků a obnovu Rohatce. Ve druhé pak přichází konečně na řadu král Jan a jeho požadavky. Ondřej z Rohatce se vypravuje na jeho tažení, která souvisí s rozpínavostí polského krále Kazimíra a dalších – zejména okolních vévodů, kteří se snaží oslabit Janovu a Karlovu moc.

Můj názor:

Na pokračování života Ondřeje z Rohatce jsem se opravdu těšila. I když se v průběhu objevuje určitá šablonovitost, především u vojenských akcí má člověk pocit, že čte některé kapitoly z Niedlovy série Rytířů z Vřesova, pořád mě to baví. Ostatně té šablonovitosti se vyhnout asi nelze. Jak má autor popisovat válečné kapitoly stále znovu a pořád jinak?

Co mě hodně bavilo, byla obnova tvrze Rohatec. I když i tady se autor už celkem opakuje. V každém díle Ondřej opravuje nějakou tvrz. V prvním díle získá Jenčov, ve druhém dvůr Bukovec a nyní přichází na řadu rodný Rohatec.

U Ondřeje mě baví především jeho svérázné vyjadřování. Nerozlišuje, kdo je pán, kmán nebo dokonce král. S každým jedná stejně. Není divu, že ve spojení s jeho odvahou a strategickými vojenskými nápady si ho král Jan i Karel IV. oblíbili.

Bavilo mě číst hlavně jeho slovní přestřelky, ať už Ondřej mluvil s kýmkoliv. Stejně tak ráda čtu o tom, jak se někomu daří a buduje, předělává, podniká atd. I v tomto knížka mé očekávání naprosto splnila. Líbilo se mi i to, že autor nezapomněl na Ondřejovi manželství s Chiarou. Tentokrát se do jejích láskyplného vztahu vloudily mráčky, takže vše nebylo jen sluníčkové. Přesto se nejedná o žádnou romanci, a tak bude kniha vyhovovat jak mužům, tak ženám.

Celkově hodnotím knihu Na králův příkaz velmi pozitivně. Nedokážu říci, zda je lepší nebo horší než předchozí díly. Naopak jednoznačně tvrdím, že celá série s Ondřejem z Rohatce mě baví asi ze všech Niedlových historických sérií zatím nejvíc. Možná je to i tím, že Ondřej z Rohatce je zkrátka sympaťák a je s ním zábava.

Hodnocení: 99 %

Za knihu Na králův příkaz moc děkuji nakladatelství Moba, na jejichž stránkách si můžete knihu zakoupit.