Co čte spisovatelka: Tři kroky od pekla vám pořádně zamotají hlavu
Veronika Černucká je další z českých spisovatelek, od kterých jsem četla zatím vše, co napsali. Je to podle mě jedna z nejlepších autorek detektivek, protože její příběhy jsou tak zamotané a vrah tak dokonale ukrytý, že na něj prostě nepřijdete. Stejně jsem to měla i s její novinkou Tři kroky od pekla.
Tři kroky od pekla vydalo nakladatelství Moba ve své "zelené" edici "původní česká detektivka", tak jako předchozí autorčiny knihy. Opět se v ní setkáváme s vyšetřovatelkou Tarou, drobnou blondýnkou topící se v penězích, svéráznou a osobitou. Tara nesnáší policisty a nejvíce hlavního vyšetřovatele kriminálky - Myšku, kterému říká Myšák. V tomto díle se o něm dozvíme zatraceně překvapivou informaci! Ale to bych předbíhala...
Tara se vypraví do Svárova, malé vesnice, kde se každý zná s každým a skoro každá rodina má nějaké temné tajemství. Sledujeme postupně jejich osudy a také to, co předcházelo zmizení několika chlapců. Tara je ve Svárově proto, aby našla malého Jonáše, který před pár dny zmizel. Jeho matka věří, že je na živu, přestože ve vsi v minulosti zmizelo již několik chlapců a dodnes nebyli nalezeni.
Situaci zkomplikuje, když si otec Jonáše objedná na nalezení syna medium - Leilu, která údajně mluví s mrtvými. Dá tím najevo, že v život syna už nevěří. Tara je ke schopnostem Leily hodně skeptická. O to větší je šok, když se jí podaří najít čerstvý hrob, v němž je ukryto tělo malého chlapce.
Tento příběh je stejně jako v předchozích dílech, i zde Tara pátrá a krok za krokem odkrývá tajemství jednotlivých rodin i osob. Zdá se, že pokud je tu vrah, nejspíš ho všichni dobře znají. Na zajímavosti příběhu dodává temná historie vesnice z poválečné doby. Skutečně tu postříleli všechny Němce a naházeli do jezírka v lese? A jaké tajemství ukrývá zámecký pár - Čech a francouzská návrhářka, kteří mají zřejmě s minulostí vesnice společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Tedy, především jeden z nich.
Tři kroky od pekla mě chytily od prvních stránek. Okamžitě jsem se začetla a téměř bez dechu jsem sledovala, jak příběh pokračuje. Je dobře, že jsem si ji nechala na víkend, když jsem měla úplné volno. Alespoň jsem neměla výčitky svědomí, že zanedbávám domácnost a práci a mohla číst. Knížku jsem slupla jako dortíček během dvou dnů a musím uznat, že ač je to k nevíře, autorka je opět o něco lepší než v předchozích dílech. Říkám si, kam ještě může ve splétání příběhů zajít? Pokud dříve její knihy připomínaly díla Agathy Christie jen v českém prostředí, nyní už tuto anglickou královnu detektivek o hodně předčila.
Už teď mohu napsat, že se těším na další Tařino dobrodružství a doufám, že bude hodně brzy. Tři kroky od pekla vám mohu rozhodně doporučit - a to jak mužům, tak ženám.