Duben byl pro mě pořádně hektický. Sešly se snad všechny možné akce, návštěvy lékařů apod. Hned první týden měly moje ratolesti premiéru. Dcera poprvé usedla do školní lavice, neboť měla zápis do 1. třídy. Šlo jí to skvěle a já byla zase na chvíli hrdá matka.
Byla to obyčejná neděle, jako každá jiná. Děti si hrály v pokoji, já jsem vařila a čekala, až se ozve instalatér a dodělá mi kuchyni. Jenže se ukázalo, že tito řemeslníci jsou doslova na roztrhání a na mě ještě nepřišla řada. Co tedy s nedělním odpolednem?
Březen je pryč a s ním přichází můj pravidelný článek o tom, co jsem v přechozím měsíci zažila, co se mi podařilo a celkově, co se u nás dělo. V březnu toho sice nebylo mnoho a z toho, co bylo, už jsem nějaké články vytvořila. Přesto se s vámi o shrnutí ráda podělím.
O tom, že jsem se opět vrátila k malování, jsem tady už myslím psala. Chystám se na plno krásných věcí, ale je potřeba doplnit si k tomu zase nějaký ten materiál. Nedávno jsem se pustila do obrazu slona, který bude vyjadřovat sílu, odvahu a dodávat energii. A to by nešlo bez patřičných léčivých kamenů, které by jeho sílu ještě zvýšily....
V blogu na těchto stránkách jsem si dala předsevzetí, že budu psát více nejen o tom, co píšu a čtu, ale i o tom, co dělám mimo psaní, jak žiju s dětmi a zkrátka co se u nás děje. Určitě vám sem napíšu tu a tam i nejaký kratší "psací" článek o určitých událostech, ale dnes jsem se rozhodla, shrnout pomocí slov a fotografií, jaký byl můj únor. ...
Fotografie k tomuto článku už mám schované hezky dlouho. Stále však nebyl čas článek napsat, a poté, co jsem přišla o svého bláznivého skoro ročního boxerka Rikouška, nebyla ani síla. Přece jen to byl první větší výlet, kde jsem vzala Rikouška do hradního areálu, aby se socializoval mezi více lidmi. Zvládnul to skvěle, i když mě v rozmoklém terénu...
Četli jste v mých knihách o hradu Bubnu, na kterém žila hrdinka mé prvotiny Gutta z Bubnu a posléze se tam točil i děj knihy Žena tří mužů, jeho hlavní hrdinkou byla Guttina dcera Jitka? A co teprve román Tajemství hradních zdí, který se odehrává v minulosti i v současnosti zároveň? Jak vypadá místo, kde prožívala lásku i...
Click here to edit...Ahoj kamarádi! Jmenuji se Enrique od Stříbrňáku, ale všichni mi říkají Riky. A někdy také Rikoušku, Rikouši, Fuj a "Kdo tady zase udělal ten bobek!" Popravdě řečeno, trochu se mi to plete, ale babi říkala, že jsem "von", tak se tím nebudu zabývat. Nechám to těm obyčejným a vám radši budu vyprávět svůj šlechtický příběh...