Recenze: Aleš Novotný - Já, Smrt

Aleše Novotného sleduji už delší dobu na Instagramu, a také vím, že některé blogerky a booktuberky jeho knihy četly a moc se jim líbily. Když mu vyšel thriller Já, Smrt, rozhodla jsem se, že si konečně tvorbu tohoto mladého autora přečtu. I když je román určen Young Adult čtenářům, zasáhl mě dokonale. Čekala jsem oddechové čtení. Tohle však byl plnohodnotný thriller, jaký bych očekávala od světových bestsellerových autorů.

Román Já, Smrt nemá jednoho hlavního hrdinu. Sledujeme v něm partičku přátel, kteří chodí na jednu střední školu, nebo je spojují vzájemné lásky a rodinné vztahy. Autor střídá kapitoly, kdy sledujeme vždy jednoho z nich a máme tak šanci proniknout do nitra jeho duše, poznat jeho strasti, problémy v životě a vztazích. To je přístup, který je podle mě velmi originální a líbilo se mi, že díky tomu mohl autor dokonale propracovat psychologii postav.

Vedle těchto mladých lidí sledujeme ještě Dominika, který se objeví ve městě, kde se román odehrává, spíše náhodou. Co s tím vším má společného, dlouho čtenář neví. Je však figurkou, která hodně láká k zamyšlení.

Dále sledujeme detektiva Aleše, který se cítí zodpovědný za smrt jedné mladé dívky, jejíž výpověďi o tom, že ji někdo sleduje, nevěnoval dostatečnou pozornost. Dívka se našla mrtvá a on má pocit, že má na její smrti podíl. Aby toho nebylo málo, v místní střední škole kdosi provádí nepěkné kousky - má něco cihla prohozená oknem ředitelny či sněhulák s pistolí na školním dvoře společného s tím, co se ve městě děje?

Jak vidíte sami, tento thriller je opravdu hodně zamotaný. Děje se v něm spoustu věcí, které spolu zdánlivě nesouvisí, ale mohly by. Čím víc pronikáme do soukromí postav, tím víc chápeme, že souvislost může být až zarážející. Alespoň v některých případech. Kdo ale může za smrt pronásledované dívky? A kdo může za smrt Julie, jedné z dvojčat z movité rodiny, jejíž sestra je součástí party teenagerů, jež v knize sledujeme?

Dokonalá psychologie postav, výborně vymyšlený a zamotaný příklad, falešné stopy i vodítka, která nás mohou dovést k vrahovi, ale také někam jinam. Ano, tento román mi nedovolil několik večerů jít spát včas. Zpočátku mi sice chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale pak to byla opravdu jízda.

I když některé zápletky byly celkem průhledné a odhadla jsem, kdo co provedl nebo co se vlastně děje, v případě vraha jsem byla naprosto mimo. Ne, tohle nemáte šanci uhádnout! A pokud si myslíte, že ano, přečtěte si román Já, Smrt. Uvidíte sami.

Hodnocení: 95 %

Za knihu Já, Smrt děkuji nakladatelství Cosmopolis a nakladatelskému domu Grada, kteří mi ji zaslali k recenzi. Na jejich stránkách ji zároveň můžete zakoupit.