Recenze: Sarah Parsley - Trnitá cesta

Sarah Parsley alias Šárka Hieková je česká spisovatelka žijící v Austrálii. Píše pod svým vlastním jménem, ale u nakladatelství Fortuna Libri jí vyšly již dvě knížky pod pseudonymem. První z nich – Třetí zahrada byla první kniha vůbec, kterou jsem od ní četla a už tehdy mě ohromila, s jakým citem a fantazií dokáže autorka pracovat. U jejích dalších knih mě přesvědčila, že je to skutečně TOP autorka a nyní patří mezi mé nejoblíbenější, a není to tím, že nás dnes již pojí i virtuální přátelství. Trnitá cesta volně navazuje na Třetí zahradu. Zavádí nás do podobného prostředí, a přesto je jiná než předchozí kniha.

O čem je kniha Trnitá cesta

Tentokrát si autorka jako hlavní postavu zvolila muže, ale jen částečně. Sledujeme totiž život jedné z postav z prvního dílu - Dariena, druhorozeného syna, který nemá nárok na dědictví a otec po něm chce, aby už se usadil a našel si nevěstu. Jenže Darienovo srdce patří krásné Nelle, kterou můžeme znát z prvního dílu a jež je chotí jeho zaměstnavatele a nejlepšího přítele. Co tedy s tím?

Darien se v tom pořádně plácá. I když už jeho city k Nelle slábnou, stále nepotkal tu, s níž by toužil spojit svůj život. Proto pendluje mezi rodným zámkem a sídlem, na němž slouží, a dumá, co s tím dělat. Ne, že by měl nouzi o ženy. I když se nejedná o velkou lásku, do srdce mu přece jen pronikne Hanka, služebná z rodného zámku. Tu si však vzít nemůže. Komtesa Olivie je chytrá, vtipná a byla by pro něj dobrou volbou, jenže je zaslíbená jinému. A tak se toulá po nocích, odhaluje komplot pašeráků opia a potká přitom chytrou a velmi odvážnou Dorku, která údajně slouží Olivii.

Vedle Dariena sledujeme i Olivii. Té se Darien hodně líbí, dá se říci, že jí ukradl srdce. Jenže jako druhorozený syn jí nemá co nabídnout a otec možnost sňatku s ním zavrhl. Místo toho ji zasnoubil s Bedřichem, bohatým starcem nad hrobem, kterého si vzít nechce. Kvůli úmrtí v rodině musí Bedřich sňatek odložit a odjet. Na Oliviin zámek však pošle svého vnuka Viléma, aby mu nevěstu ohlídal, než se vrátí. Olivie tuší, že Vilém ve skutečnosti není ten arogantní hulvát, za kterého se vydává a snaží se v něm získat spojence.

Můj názor:

Sarah opět dokázala, že nepatří mezi autorky, které vytvoří jednoduchý příběh zabalený do hedvábí. Opět nám předkládá zamotané osudy, které se dokážou měnit po několika stranách. Své sehrají i postavy, které nejsou rozhodně ploché ani černobílé. Autorka si hraje s jejich charaktery a duší a ukazuje, že citlivý přístup, laskavé jednání, důvěra a přátelství dokážou změnit i to nejčernější smýšlení. To mě na jejích knihách baví a tato není výjimkou. Odvážné ženy, které se nesmíří se svým osudem, ale dokážou bojovat a hledat nové cesty a řešení. Olivie je toho ukázkou. A zajímavé je, že stejně jako v Třetí zahradě Nicholas i zde byl Darien spíše ten slabší a neschopnější, který se utápí ve svých problémech, ze kterých mu musí pomáhat ženy. Zkrátka silné hrdinky jsou v knihách této autorky sázkou na jistotu a proto mě tolik baví.

Trnitá cesta je romantický fiktivní příběh zasazený do kulis konce 18. století. Autorka dokonale navozuje atmosféru tehdejší doby. Nečekejte jen krajky a hedvábí. V této knize není nouze ani o ty nejchudší vrstvy, nuzotu, špínu a hlad.

Hodnocení: 95 %

Za knížku Trnitá cesta moc děkuji autorce. Zakoupit ji můžete u všech dobrých knihkupců i na stránkách nakladatelství Fortuna Libri. Ideálně i s první dílem. :)